Když jsme před nějakým časem začaly usilovat o založení organizace, která by se měla soustředit na rozvoj českých nacionálně smýšlejících žen, netušily jsme, na jak těžkou cestu se vydáváme. Mohu ale upřímně říct, že kdybych se mohla znovu rozhodnout, vím na 100 %, že bych zvolila stejně.
Na začátku stálo 5 kamarádek, které se nebály vystoupit z tolik haněné pověsti dívek v našem hnutí. Neměly strach čelit útokům z řad lidí, kteří nic nedělají, ale přesto (a o to více) kritizují. Byly jsme nazývány nazi-feministkami, neonacistkami a mnohdy se naši nepřátelé neváhali snížit i k daleho horším oslovením.
Pokud je naším cílem distancovat se od konzumní společnosti, nesmíme jít jako tupé ovce s davem lidí bez názoru, mlčet, nic nečinit, ale doufat, že nám bude lépe.
Považujeme-li za správné vychovat své děti v tradičním evropském prostředí a vnuknout jim myšlenku, že uchovat si své dědictví je nutností k přežití (která je podle Systému zakázaná a špatná), musíme usilovat o to, abychom si jednou mohly říct, že naše životy a snažení mělo smysl!
Já se nebojím jít za tím, čemu skálopevně věřím. Raději půjdu cestou složitou a dlouhou, na které čeká vítězství, než cestou předem naplánovanou Systémem, který z normálních lidí dělá otroky ve vlastním státě, kteří svou prací živí tisíce přistěhovalců a dostávají dokola dávku lží od médií.
Tato myšlenka nás spojuje i v Resistance Women Unity. Jsem moc ráda, že nárůst kvalitních členek se v poslední době zvýšil, i když naše řady muselo několik dívek opustit, jelikož se jejich chování neshodovalo s interním kodexem RWU. Pokud není dívka natolik silná a čestná, aby se dokázala distancovat od některých lidí nebo se nedokáže chovat tak, aby se ctí a hrdě reprezentovala nacionálně socialistickou myšlenku, nemá mezi námi co dělat.
Každá z nás nese určité poselství dalšímu potomstvu, my budeme vychovávat novou generaci slušných lidí – a proto apeluji na všechny uvědomělé kamarádky a sympatizantky – buďte aktivní, nebojte se vystoupit z řad šedé masy a udělejte něco pro naši budoucnost! V organizaci jsme si všechny rovny a snažíme se pomáhat tam, kde je naše pomoc potřebná. A výsledkem jsou již zaběhlé projekty, které opravdu pomáhají.
Otázkou zůstává jen „Kdy jindy, když ne teď? Kdo jiný, když ne my?“
Proto Vás vyzívám, pojďte pomoct uchovat pomyslnou pochodeň, kterou jednou předáme našim potomkům!
Pojďte vytvářet odpor proti multikulturní stoce a proti diskriminaci bílých lidí v naší rádoby demokratické republice!
Pojďte vytvořit kus lepší budoucnosti pro nás, pro nacionálně socialisticky smýšlející lidi!
Na závěr chci nejprve moc poděkovat všem pronárodním aktivistům a aktivistkám, s kterými spolupracujeme a nadále spolupracovat budeme.
Loňský rok byl v mnoha věcech zlomový. Prohnilému systém se znovu podlamují kolena, teď je pravý čas pro nás všechny, abychom zvýšili naše snahy a šli za naší myšlenkou o to tvrději a důrazněji! A proto nám, kamarádky a kamarádi, do budoucna přeji mnoho zdaru na naší cestě!
Proti teroru odpor a společně ke konečnému vítězství!
Autor: NAPOLA |